Většina předškoláků se do školy těší. Pozdější neblahé zkušenosti však často změní přístup dítěte ke škole a k učení samotnému.
Proto je vhodné děti na tento důležitý krok dostatečně připravit a maximálně je podpořit. Co pro to můžeme udělat my - rodiče?
Jednak je důležité zvážit načasování začátku školní docházky. Není vhodné zařadit dítě do školy předčasně, kdy to vzhledem k jeho vývoji není ještě aktuální. Zároveň je však třeba říct, že není optimální zařadit dítě do školního procesu příliš pozdě, což s sebou může přinášet jiné problémy (nuda, nezájem apod.). Z tohoto důvodu nelze předpokládat, že děti s odkladem školní docházky budou vždy lépe připraveni na školu. Z toho vyplývá, že ne všem dětem pomůže odklad školní docházky - někdy právě naopak.
Jak poznáme, zda je naše dítě dostatečně vyzrálé pro školní povinnosti?
Důležitým hlediskem je věk. Většina dětí začíná školní docházku v šesti letech.
Velmi nadané děti výjimečně v pěti letech, ale nepřistupuje se k tomu příliš často. I přes určité nadání nejsou děti v pěti letech ještě dostatečně vyzrálé v jiných oblastech, které jsou nutné pro úspěšné zvládnutí školních povinností (např. dostatečná koncentrace, samostatnost, hravost) a zkušenosti ukazují, že prospěch těchto dětí nebývá později příliš dobrý.
Častěji se objevují případy, kdy dítě začíná školní docházku v sedmi letech. Jak již bylo řečeno, neznamená to vždy, že dítě bude ve škole úspěšnější. V určitých situacích je však vhodné to zvážit. Týká se to především dětí narozených v letních měsících, především u chlapců.
Vždy je však lepší v těchto případech řešit situaci s psychology a na základě jejich zjištění se pak rozhodnout. Pokud dítě je dostatečně připravené, není důvod školní docházku odkládat. Nápomocné při rozhodování mohou být také učitelky z mateřské školy, které dítě velmi dobře znají, vědí, jaké dovednosti dítě zvládá a zda je dostatečně vyzrálé na školní docházku.
Určitou pozornost je třeba věnovat také řeči - především správné výslovnosti a skladbě vět. Dítě by při nástupu do školy mělo správně vyslovovat a ve větách či jednodušších souvětích převyprávět své zážitky.
Dítě vyspívá i ve svých kresbách. Vidí svět okolo sebe již realističtěji a tak je schopný ho i zachytit ve svých kresbách. Vývoj kresby mimojiné posuzují psychologové právě v nerozhodnutých případech, ve kterých se uvažuje o odkladu školní docházky.
S nástupem do školy se pojí také nutnost určité koncentrace, která je při výuce nutná, a schopnost posedět v klidu v průběhu vyučování. Děti musí také umět rozlišit hru od povinností. K tomu všemu musí děti také dozrát.
V neposlední řadě by mělo mít dítě vyhraněnou pravou či levou ruku, aby bylo zřejmé, kterou bude dítě psát. Můžeme ho proto sledovat při práci, při hře či při jiných aktivitách a ujistit se, zda používá převážně jednu ruku. V případě, že dítě není zcela vyhraněné, je vhodné řešit situaci opět s odborníky.